Channeled Scablands

Channeled Scablands jsou jedinečná, silně erodovaná krajina ve státě Washington na severozápadě USA. Vyznačují se hlubokými kaňony, suchými koryty řek, obnaženými čedičovými skalami a rozsáhlými plošinami bez půdy. Tato oblast vznikla v důsledku opakovaných katastrofických povodní na konci poslední doby ledové, kdy se protrhla ledovcová jezera a obrovské masy vody se valily přes krajinu. Prudké proudy strhávaly půdu, rozrušovaly skály a vyhloubily široké kanály, které dnes tvoří typický reliéf Scablands. Ovšem existují i jiní, kteří mají na vznik této krajiny úplně jiný pohled.

Scablands – oblast v jihovýchodní oblasti státu Washington v USA jižně od Kordillerského a Laurentinského ledovce.

Tato oblast vznikla v době ledové mohutnými záplavami vod z roztátého ledovce. Vytvořily se tak rozsáhlé kanály a údolí, kudy protékal silný proud vody, zvané "coulees".

Podle oficiální vědy Channeled Scablands sužovaly více než 40 katastrofálních povodní během posledního glaciálního maxima a nespočtem starších katastrofálních povodní za poslední dva miliony let. Tyto povodně se pravidelně uvolňovaly vždy, když velké ledovcové jezero prorazilo svou ledovou hráz a zaplavilo východní Washington a dolů po náhorní plošině řeky Columbia během pleistocénu.

Poslední z katastrofálních povodní se odehrála před 18 200 až
14 000 lety. Povodně erodovaly oblast do Palouse Loess.

Jezero Missoula je prehistorické proglaciální jezero v západní Montaně, které se periodicky vyskytovalo na konci poslední doby ledové, před 15 000 až 13 000 lety. Měřilo asi 7 770 kilometrů čtverečních a obsahovalo asi 2 100 kilometrů krychlových vody, což je polovina objemu Michiganského jezera.

Vzniklo ledovou hrází na Clark Fork. Výška ledové hráze se obvykle blížila 610 metrům a zaplavovala údolí západní Montany přibližně 320 kilometrů východně.

Bylo to největší jezero s ledovou hrází, o kterém je známo, že se kdy vyskytlo. Pokud jste viděli kreslený film Doba ledová 2, můžete si udělat přibližnou představu, jak to tam před 15 000 lety vypadalo.

Nakonec se usoudilo, že se přes Scablands přehnalo až osm povodní zdvořile rozprostřených v časovém horizontu několika tisíc let, aby to tak vyhovovalo několika jedincům uniformistického smýšlení, kam patří i velká část dnešních geologů.

Ale jak došlo k protržení ledové hráze? A je možné, aby toto jediné ledovcové jezero napáchalo tolik škody v Channeled Scablands?

Exkurze do Scabland (z knihy Boží Mágové od Grahama Hancocka)

Randall Carlson, povoláním architekt, je vášnivý amatérský geolog a specializuje se na katastrofickou geologii. Vyrůstal na břehu Schmidt Lake, jednoho z desítek tisíc jezírek vytvořených tajícím ledem po celé Minnesotě a Wisconsinu. Středozápadní krajina dětství zanechala v jeho duši nesmazatelný otisk. Při tvorbě knihy Boží mágové doprovázel Grahama Hancocka po neutěšené krajině Scablands v září až říjnu 2014.

Dry Falls  

"Byl jste někdy u Niagarských vodopádů?" zajímá se Randall.

Graham přiznává, že nebyl.

"Ale fotky jste viděl? Máte nějakou představu, jak to tam vypadá?"

"Snad ano, řekl bych, že mám…"

"Fajn, tak zkuste hádat… Co je větší?" Ukáže na výhled před nimi. "Dry Falls nebo Niagara?"

"Dry Falls jsou větší než Niagara."

"Fajn, ale o kolik větší?"

"Dvakrát," odhaduje Graham.

"Skoro jste to trefil. Jsou třikrát vysoké a více než šestkrát širší… Niagara by se v pohodě vlezla do jedné poloviny té východní podkovy a její okraj by byl pořád osmdesát metrů pod okrajem Dry Falls."

(ze záznamu rozhovoru Randalla Carlsona a Grahama Hancocka str.65 a dále)

Dry Falls je 5,6 km dlouhý vroubkovaný sráz se čtyřmi hlavními výklenky v centrální části státu Washington, kde se nachází Scablands.

Tento komplex kataraktů se nachází na opačné straně pohoří Upper Grand Coulee od řeky Columbia a na konci pohoří Lower Grand Coulee, na severním konci kaňonu Lenore.

Podle současného geologického modelu katastrofické záplavy na konci posledního zalednění směřovaly vodu rychlostí 105 km/h přes pohoří Upper Grand Coulee a přes tuto 120 m vysokou skalní stěnu.

Odhaduje se, že vodopády byly pětkrát širší než Niagarské vodopády  s desetinásobným průtokem všech současných řek světa dohromady.

Záznam rozhovoru pokračuje:

"To je Umatilla Rock (cca 121 m. nad povrchem)," vysvětluje a míří prstem na hřeben. "Když potopa vrcholila, byl to ostrov. Podvodní ostrov."

"Podvodní ostrov?"

"Ano, když sem povodeň dorazila, voda dosahovala výšky skoro 170 metrů. Zaplavila Umatilla Rock, vodopády a tady, kde stojíme, by nad námi bylo ještě dobrých třicet, možná padesát metrů vody."

"Ta voda se tamtudy hnala v ohromném množství a strašně rychle, podle některých odhadů rychlostí až sto kilometrů v hodině … nejde jenom o vodu. Je to břečka tvořená hustým bahnem, převalují se v ní celé stromy vyrvané z kořenů, na hladině do sebe narážejí obrovské kusy ledu a dole u dna proud hrne hromady kamenného štěrku, balvany, jako jsme viděli po celé ploše Ephrata Fan…"

"Takže kdybych tady mohl v té době stát…"

"Což byste asi nestál…"

"Já vím, smetlo by mě to. Ale čistě teoreticky, kdybych tu dokázal stát, asi bych neviděl tu kolmou stěnu vody přepadávat přes hranu vodopádů a řítit se dolů desítky metrů, že ne?"

"Ne. Všechno by se to odehrávalo hluboko pod hladinou. To, co byste viděl, by vypadalo jako vířící, pěnící, šikmo se řítící proud s jakýmsi vyboulením nebo něčím takovým, spíž než vodopád."

Randall nepřijímá teorii o tom, že situaci viditelnou v terénu vysvětluje mnohonásobné vyprázdnění jezera Missoula. Netvrdí, že ledovcové jezero neexistovalo, nebo že se z něj voda nevylila do krajiny. Je přesvědčený, že vylití jezera Missoula nebylo tak velké, aby způsobily katastrofu, jejímž výsledkem jsou Scablands.

Stejně jako Bretz ve dvacátých letech minulého století věří, že viníkem byla jediná, náhlá, krátkodobá, naprosto vyjímečná potopa naprosto nebývalých rozměrů.

Waterville Plateau

Další den bere Randall Grahama Hancocka na "náhodilý lov". Opouští dálnici Interstate 97 a vjíždí na planinu Waterville Plateau. Randall vysvětluje:

"Když ta povodeň v době ledové dorazila sem na Waterville Plateau, přinesla s sebou tisíce kusů ledovce velikosti ropného tankeru, ve kterých byly zamrzlé kusy skály velké jako dům."

Ukazuje na vzdálený táhlý hřeben s řadami kolosálních balvanů roztroušených po svazích:

"Když narážely do těch kopců támhle, ledovce se tam navršily a uvízly na místě. Když potom povodeň ustoupila, roztály a balvany tam zůstaly ležet, roztroušené po celé planině za hranou hřebenu, kde pokrývají úbočí kopců na třicet kilometrů severním směrem."

Jezero Chelan

Vrací se zpět na Interstate 97, odbočují na silnici Alternate 97 směrem k jezeru Chelan. Je přes 70 km dlouhé a šířkou nepřesáhne 2 kilometry. V jazyce Selišů znamená "Hluboká voda" a je až 453 m. hluboké.

Místní indiánská legenda hovoří o jezerním drakovi, který sežral všechnu zvěř v okolí a způsobil hladomor tamních obyvatel.

Velký Duch se rozhněval a sestoupil z oblohy:

Udeřil do země svým velikánským kamenným nožem. Celý svět se od toho nárazu otřásl. Nad planinou se objevil obrovitý mrak. Když se rozplynul, lidé viděli, že se krajina změnila. Všude kolem nich vyrostly mohutné hory a mezi nimi vedly kaňony. Jeden opravdu hluboký kaňon se táhl na dva dny cesty od severozápadu k jihovýchodu.

Velký Duch mrštil tělem netvora do této hluboké a dlouhé strže. Potom ji zaplnil množstvím vody a tak vzniklo tohle jezero.

Wallula Gap

Dalšího dne stojí Randall Carlson a Graham Hancock na vrcholku vysokého útesu Wallula Gap.

"Takže voda tu vystoupala do výšky zhruba 365 m nad mořem."

Randall kontroluje v telefonu údaje GPS.

"My teď stojíme na místě, které je 350 m. nad mořem, takže nad hlavou bychom měli ještě 15 metrů povodňové vody."

"Odkud ta voda přitékala?"

"Přiřítila se ze Scablands. Spousta jednotlivých proudů se setkala právě zde, prodrala se tím zúžením a pokračovala kaňonem řeky Columbie … tyhle Twin Sisters jsou pozůstatkem … Podívejte se tamhle, hned vedle Sisters je převis. To všechno kdysi byl souvislý terén … Jsem přesvědčený, že to bylo dno údolí před potopou…"

Je toho mnoho, co na oné cestě oba poutníci viděli, více o tom si můžeme přečíst v knize "Boží mágové" od Grahama Hancocka.

Co se tedy událo v té době, že podle některých zapálených geologů se dalo do pohybu přes hory celé moře.

Opravdu se vylilo několikrát ledovcové jezero obsahující poloviční objem vod Michiganského jezera?

Nebo se stalo něco vážnějšího?

Co na to zprávy obsažené ve starých legendách původních obyvatel Ameriky?