Co způsobilo období zvané Mladší Dryas?

Zatímco severní polokoule zaznamenala téměř na 1000 let návrat k době ledové, na jižní polokouli došlo k prudkému oteplení, tj. až k ústupu ledovců v Antarktidě.

Pocházejí slavné mapy Piriho Reise právě z této doby, kde je Antarktida zobrazena bez ledového příkrovu, již moderní věda odhalila až v roce 1958?

Oficiální věda přisuzuje tyto klimatické změny k zvýšené vulkanické činnosti. Existuje ale i jiná hypotéza. A o té budeme mluvit právě zde.

Odžibvejské mýty

Existují pozoruhodné detaily odžibvejských mýtu zaznamenané antropologem Thorem Conwayem.

Hvězda zabila velká zvířata, jejichž kosti můžeme najít v zemi…

Odžibvejové údajně tehdy žili na okraji Zmrzlé země.

Více (a nejen) o této události se můžete dočíst v Prastarých mýtech.

Je také zaznamenáno vyprávění, v němž brzy po katastrofickém průletu komety "přišla první potopa světa". Odžibvejské báje bědují, že se "začaly dít nesprávné věci… mnoho lidí opustilo duchovní cestu" a vinu za katastrofu, která následovala připisují lidskému chování.

Jak se mnohé tyto báje podobají mýtům z jiných koutů světa.

Nálezy nanodiamantů

V časopise The Journal of Geology v září 2014 vyšel článek: "Hypotéza srážky s kometou v mladším dryasu".

Článek přinesl ve snaze potvrdit tuto teorii celou řadu důkazů, např. doklady hojné přítomnosti tzv. nanodiamantů ve vzorcích z geologické vrstvy. Nanodiamanty vznikají za unikátních podmínek prudkého nárazu, tlaku a tepla a jsou pokládany za jedny z nejzjevnějších důkazů srážky Země s kometami či asteroidy.

9.10. 2007 vyšla v prestižních Proceeding of the National Academy of Sciences (PNAS) detailní studie, z níž shrnul výzkumný tým:

"Sedimentární vrstva bohatá na uhlík datovaná někdy do období před 12 900 lety byla před nedávnem nalezena v sídelních místech cloviské kultury v Severní Americe a zjevně pochází z období mladšího dryasu. Na původním místě nalezené kosti vyhynulé pleistocenní megafauny, společně se soubory cloviských nástrojů se nacházejí pod touto černou usazeninovou vrstvou, nikoliv v ní nebo nad ní… Sídla z cloviského období jsou pokrytá tenkou usazeninovou vrstvou, obsahující různá množství

I. magnetických zrn s iridiem

II. magnetických mikrosferul

III. dřevěného uhlí

IV. sazí

V. uhlíkových sferul

VI. sklovitého uhlíku obsahujícího nanodiamanty a

VII. fullerenů s mimozemským heliem."

"…podle našeho názoru jeden nebo více mimozemských objektů s nízkou hustotou explodovalo na severní částí severoamerického kontinentu, částečně destabilizovalo Laurentinský ledovcový štít a zapříčinilo ochlazení v mladším dryasu. Tlaková vlna, termální náraz a s nimi spojený enviromentální dopad přispěly k vyhynutí megafauny…"

Zajímavé je, že v tomto období vyhynulo jen v Severní Americe více než 35 rodů savců (každý tvořeny několika druhy).

Zajímavé je, že toto období se nejen shoduje se svědectvími legend původních obyvatel Ameriky, ale také s vyprávěním pradávného egyptského kněze v Platónově Timaiovi.

Grónský kráter

Na stránkách https://phys.org/news/2019-03-geologic-evidence-theory-major-cosmic.html se píše o objevu celkem mladého asi 31 km širokého impaktního kráteru v Grónsku pod ledovým příkrovem. Zajímavé je, že epicentrum mladšího dryasu se začíná před zhruba 13 000 lety právě v Grónsku.

Hypotéza o dopadu mimozemského tělesa, která je od doby svého vzniku kontroverzní, je i nadále zpochybňována těmi, kteří dávají přednost připisování obratu oteplování na konci pleistocénu výhradně pozemským příčinám.

Avšak Kennett a jeho kolegové, zastánci tzv. impaktní hypotézy Younger Dryas Boundary (YDB) nedávno získali velkou podporu: objev velmi mladého, 31 kilometrů širokého impaktního kráteru pod grónským ledovým příkrovem, o kterém se domnívají, že mohl být jedním z mnoha úlomků komet, které dopadly na Zemi na začátku mladšího dryasu.

Nález v Chile

Nyní, v článku publikovaném v časopise Nature Scientific Reports, Kennett a jeho kolegové, vedení chilským paleontologem Mariem Pinem, představují další důkazy o kosmickém dopadu, tentokrát daleko na jih od rovníku, který pravděpodobně vedl ke spalování biomasy, změně klimatu a vymírání megafauny téměř před 13 000 lety.

"Vrstvu YDB jsme identifikovali ve vysokých zeměpisných šířkách na jižní polokouli, poblíž 41 stupňů jižní šířky, blízko cípu Jižní Ameriky," řekl Kennett. "Toto je významné rozšíření rozsahu události YDB."

Drtivá většina dosavadních důkazů byla nalezena zatím na severní polokouli.

Tento objev začal podle Kennetta před několika lety, když skupina chilských vědců studujících vrstvy sedimentů na známém kvartérním paleontologickém a archeologickém nalezišti Pilauco Bajo rozpoznala změny, o nichž je známo, že souvisejí s impaktní událostí YDB. Patřila mezi ně vrstva "černé rohože" stará 12 800 let, která se shodovala s mizením fosilií megafauny jihoamerického pleistocénu, náhlý posun v regionální vegetaci a mizení lidských artefaktů.

"Protože sled těchto událostí vypadal podobně, jak již bylo popsáno v dokumentech YDB pro Severní Ameriku a západní Evropu, skupina se rozhodla provést analýzy ukazatelů souvisejících s impaktem a hledat vrstvu YDB," řekl Kennett. To odhalilo přítomnost mikroskopických sferul, které byly interpretovány jako vzniklé tavením v důsledku extrémně vysokých teplot spojených s impaktem. Vrstva obsahující tyto sferuly také vykazuje maximální koncentrace platiny a zlata a přírodních kovů. železné částice, které se v přírodě vyskytují jen zřídka.

"Mezi nejdůležitější sferule patří ty, které jsou bohaté na chrom," vysvětlil Kennett. Sferule z lokality Pilauco obsahují neobvyklé množství chromu, prvku, který se nenachází v impaktních sferulích YDB na severní polokouli, ale v Jižní Americe. "Ukazuje se, že sopečné horniny v jižních Andách mohou být bohaté na chrom a tyto horniny poskytovaly místní zdroj tohoto chromu," dodal. "Kometární objekty tedy musely zasáhnout i Jižní Ameriku."

Více o tom v článku

https://phys.org/news/2019-03-geologic-evidence-theory-major-cosmic.html

Možné vysvětlení událostí mladšího dryasu máme, ale proč se tomu oficiální věda brání?

Ve světle všech těchto důkazů stále nepovažuje za dopad mimozemského tělesa dostatečně prokazatelný natolik, aby se této hypotéze oficiálně začali věnovat hlouběji?