Indie a helénský svět

Většina z nás má v podvědomí, že se náš starověký blízký východ setkal poprvé s Indií až výboji Alexandra Makedonského, kdy se řecká falanga poprvé setkala s vyzbrojenými válečnými slony. Makedoňané s velikým vypětím sil zvítězili, ale samotný mladý vojevůdce se musel stáhnout zpět, když ho jeho vlastní vojáci přemlouvali, že už s těmito hrozivými monstry dále bojovat nechtějí. 

První kontakty mezi řeckým a indickým světem jsou fascinující kapitolou dějin. Nezačaly totiž až slavným tažením Alexandra Velikého, jak se často myslí, ale mnohem dříve, a to skrze třetí stranu – Perskou říši.

Zde je chronologická osa toho, jak tito dva obři starověku o sobě začali vědět a jak se nakonec jejich kultury protnuly v neuvěřitelném synkretismu.

Perský "tlumočník" (6.–5. století př. n. l.)

Před Alexandrem existoval jeden obrovský státní útvar, který sahal od Řecka až po Indii - Achaimenovská Persie. Perský král Dáreios I. ovládal jak jónské Řeky v Malé Asii, tak území kolem řeky Indus (dnešní Pákistán).

První řecký objevitel v Indii: Prvním historicky doloženým Řekem, který vstoupil na indickou půdu, byl mořeplavec Skylax z Karyandy (kolem roku 515 př. n. l.). Král Dáreios ho pověřil, aby splavil řeku Indus až k moři. Jeho zápisky se sice ztratily, ale čerpali z nich další řečtí autoři.

Řekové a Indové v jedné armádě: 

Když perský král Xerxés I. v roce 480 př. n. l. vtrhl do Řecka (bitva u Thermopyl), v jeho obří armádě bojovali bok po boku jak řečtí žoldáci, tak indické oddělení (lučištníci v bavlněných oděvech). Zde se tito lidé poprvé fyzicky spatřili.

Alexandr Veliký a náraz kultur (326 př. n. l.)

Zlom nastal, když Alexandr Makedonský porazil Persii a rozhodl se dobýt "konec světa", za který tehdy Řekové považovali Indii.

Bitva u řeky Hydaspés: 

Alexandr překročil Indus a utkal se s indickým králem Porosem. Řekové poprvé čelili masovému nasazení válečných slonů. Alexandr zvítězil, ale jeho armáda byla tak vyčerpaná a vyděšená z dalších indických království (která prý měla tisíce slonů), že odmítla jít dál. Alexandr se musel otočit.

Filosofická setkání: 

Alexandr s sebou vezl vědce a filosofy. Mezi nimi byl Pyrrhón z Élidy. Ten se v Indii setkal s indickými askety, kterým Řekové říkali Gymnosofisté ("nazí moudří" – pravděpodobně šlo o rané džainisty nebo buddhisty). Pyrrhón byl jejich klidem a nadhledem nad světem tak fascinován, že po návratu do Řecka založil skepticismus – filosofii založenou na vnitřním klidu (ataraxie), která je v mnoha ohledech dvojčetem buddhismu.

Megasthenés a velvyslanci (3. století př. n. l.)

Po Alexandrově smrti se jeho říše rozpadla. V Indii mezitím povstala mocná Maurjovská říše pod vedením Čandragupty Maurji (dědečka slavného císaře Ašóky).

Místo válek začala diplomacie. Seleukos I. Níkátor (řecký vládce Sýrie a Persie) uzavřel s Čandraguptou mír, zpečetěný svatbou, a poslal do jeho hlavního města Pátaliputry (dnešní Patna) velvyslance jménem Megasthenés.

Megasthenés napsal knihu Indika, která se stala pro západní svět hlavním zdrojem informací o Indii na dalších tisíc let. Popisoval indickou společnost, tygry, slony, sedm indických kast i to, že Indové nelžou a nepijí víno (kromě obřadů).

Indo-řecké království a zrod Buddhy v řecké tóze

Nejúžasnější fáze kontaktu nastala ve 2. století př. n. l., kdy řečtí králové z Baktrie (dnešní Afghánistán) vtrhli do severní Indie a založili Indo-řecké království. Zde došlo k naprostému splynutí obou kultur.

Král Milinda (Menandros I.): 

Tento řecký král konvertoval k buddhismu. V asijské literatuře existuje slavný spis Milinda Paňha (Otázky krále Milindy), což je filozofický dialog mezi řeckým králem Menandrem a buddhistickým mudrcem Nágasénou. Menandros v něm dává sofistikované řecké otázky a mudrc mu odpovídá v duchu buddhismu.

Gándhárské umění (Řecko-buddhismus): 

Do té doby se Buddha v Indii nikdy nezobrazoval v lidské podobě (používaly se jen symboly jako stopa nebo kolo dharmy).

Byli to až řečtí sochaři v oblasti Gándháry (Pákistán/Afghánistán), kteří začali tesat Buddhu jako lidskou bytost. Použili k tomu zobrazení řeckého boha Apollóna – dali Buddhovi řecké rysy tváře, zvlněné vlasy a oblékli ho do řecké tógy (himationu).

Shrnutí: 

První kontakty Řeků s Indy nebyly jen o obchodu a válčení. Byl to hluboký intelektuální dialog. Řekové přinesli do Indie realistické sochařství a logické myšlení, zatímco zpět do středomoří si odnesli koncepty vnitřního klidu, meditace a asketismu, které o pár století později připravily půdu pro hnutí jako byli Therapeuté v Alexandrii a rané křesťanství.

Více o tom ve videu: