Císař Ašóka

Císař Ašóka Veliký (vládl cca 268–232 př. n. l.) je jednou z nejvíce fascinujících postav světové historie. Jeho životní příběh je neuvěřitelným dramatem o transformaci z brutálního tyrana v jednoho z nejvíce osvícených a mírumilovných vládců, jaké kdy svět poznal.

Pojďme se podívat na jeho životní etapy, které navždy změnily tvář Asie.

Čandášóka – "Ašóka Krutý"

Ašóka byl vnukem zakladatele Maurjovské říše Čandragupty. Cesta k trůnu byla krvavá. Podle legend nebyl prvním v pořadí, a tak musel o moc bojovat – traduje se, že nechal povraždit 99 svých bratrů, aby si zajistil korunu.

Na počátku své vlády byl známý svou bezohledností. Rozšiřoval říši železnou pěstí. Legendy dokonce mluví o tom, že nechal postavit speciální vězení, kterému se říkalo "Ašókovo peklo". Navenek vypadalo jako krásný palác, uvnitř však byli lidé rafinovaně mučeni.

Zlom u Kalingy (cca 261 př. n. l.)

Zlomový bod jeho života (a celých indických dějin) nastal během tažení proti království Kalinga (dnešní Urísa). Kalinga byla bohatá, svobodná republika, která se odmítala podrobit. Ašóka ji napadl s obrovskou armádou a zvítězil.

Následky byly ale děsivé. Sám Ašóka nechal do skal vytesat bilanci této války:

• 100 000 lidí bylo zabito přímo v bitvě.

• 150 000 lidí bylo odvlečeno do otroctví.

• Mnoho dalších desítek tisíc zemřelo na následky hladu a nemocí.

Když se Ašóka procházel po bitevním poli, viděl hory mrtvol, slyšel nářek vdov a sirotků a spatřil řeku Daya rudou krví. V tu chvíli se v něm něco zlomilo. Pocítil hlubokou lítost, hnus sám nad sebou a prošel totální psychickou krizí.

Dharmášóka – "Ašóka Spravedlivý"

V důsledku tohoto traumatu se Ašóka setkal s buddhistickým mnichem jménem Upagupta a konvertoval k buddhismu. Zřekl se útočné války a vyhlásil nový program své vlády: dobývání nikoliv mečem, ale Dharmou (morálním řádem a spravedlností).

Místo stavění pomníků své slávy začal po celé říši vztyčovat slavné Ašókovy sloupy a tesat edikty do skal. V nich promlouval ke svým poddaným ne jako král, ale jako otec:

• Náboženská tolerance: Striktně nařídil, aby lidé respektovali všechna náboženství. Napsal, že "kdo haní náboženství jiného, škodí náboženství vlastnímu".

• Sociální stát: Zakázal oběti zvířat, zavedl bezplatnou lékařskou péči pro lidi i zvířata, nechal podél cest sázet stromy na stín a kopat studny pro unavené pocestné.

• Ahimsa (Nenásilí): Výrazně omezil konzumaci masa u dvora a zakázal lov pro zábavu.

Globální misionář: Jak Ašóka rozšířil buddhismus do světa Buddhismus byl před Ašókou jen regionální indickou sektou. Byl to právě Ašóka, kdo z něj udělal světové náboženství.

Svolal Třetí buddhistický koncil a vyslal misie do celého světa:

• Svého syna Mahindu a dceru Sanghamittu poslal na Srí Lanku, která je dodnes baštou buddhismu.

• Další mnichy poslal do Barmy, Thajska a Tibetu.

Vyslal diplomaty a mnichy i na Západ – do řeckých království v Baktrii, do Sýrie, Makedonie a do Egypta k vládci Ptolemaiovi II. (což přímo vedlo k ovlivnění prostředí kolem Alexandrie a hnutí Therapeutů).

Ašókův odkaz dnešku

Ašóka byl tak významný, že když moderní Indie v roce 1947 získala nezávislost, vzala hlavici z jeho sloupu v Sarnáthu (čtyři lvy dívající se do čtyř světových stran) a udělala z ní svůj státní znak. Kolo, které je uprostřed indické vlajky, je tzv. Ašóka čakra – kolo dharmy a spravedlnosti.

Více o tom ve videu: