Bhútán je malé himálajské království, které si po staletí udržovalo izolaci a vlastní způsob života. Moderní stát vznikl v 17. století sjednocením území náboženským vůdcem Šabdrungem Ngawang Namgjälem. V roce 1907 byla založena dědičná monarchie a Bhútán se postupně otevřel světu, přesto si zachoval silnou tradici buddhismu a důraz na „hrubé národní štěstí“ místo čistě ekonomického růstu.

Zeměpisně je Bhútán převážně hornatý – od subtropických údolí na jihu až po zasněžené vrcholy Himálaje na severu. Rozmanitá nadmořská výška vytváří pestrou škálu podnebí i ekosystémů, od hustých lesů po vysokohorské pastviny. Díky přísné ochraně přírody zůstává velká část území pokryta lesy a země je známá jako jeden z ekologicky nejšetrnějších států světa.

Kultura Bhútánu je hluboce ovlivněna vadžrajánovým buddhismem, který prostupuje každodenní život, architekturu i svátky. Typické jsou pevnostní kláštery zvané dzongy, barevné modlitební praporky a tradiční tance během náboženských festivalů tsechu. Obyvatelé často nosí národní oděv – muži gho a ženy kira – a velký důraz se klade na komunitu a respekt k přírodě.

Úředním jazykem je dzongkha, tibetský jazyk psaný vlastním písmem. V zemi se však mluví i řadou dalších jazyků a dialektů, například sharchopkha nebo nepálštinou v jižních oblastech. Angličtina je široce používána ve školství a administrativě, což usnadňuje komunikaci se zahraničím, aniž by se ztrácela jedinečná jazyková a kulturní identita Bhútánu.